Dita Saxová

29. dubna 2013 v 14:18 | Kath♥(Horalka) |  Review of Books
Psáno ve čtvrtek 18. dubna

Dita Saxová

Název: Dita Saxová
Autor: Arnošt Lustig
Rok vydání: 2007
Počet stran: 420



Obsah:
Román o tragickém osudu židovské dívky, která přežila koncentrační tábor, ale nedokázala se vyrovnat se svým postavením v poválečném světě. Autor líčí návrat citlivé mladé dívky z koncentračního tábora, kde zahynula její rodina a kde byla svědkem neuvěřitelného utrpení. Chce si vynahradit ztracená léta, dohonit studium, navázat přátelství a uvěřit, že život má i své krásné stránky. Nedokáže se však po přestálých zkušenostech vžít do normálního života a uvěřit ve vlastní budoucnost.

Moje hodnocení:
- Její životní motto zní: "Život není to, co chceme, ale to, co máme." A má pravdu. Vžycky to tak je...
- Žila v Dívčím domově v Lublaňské
- Knížka je o vzpomínkách, myšlenkách a pocitech Dity Saxové
- Román nemá klasický příběh
- V hotelu stráví noc s D.E. - pomilují se
- Dita by ráda s D.E. žila, ale on o ni už nejeví zájem, neodpovídá jí na dopisy
- Dita se rozhodne odjet na stáž do Grundelwandu
- Ze Švýcarska stále posílá dopisy D.E., ale bez jakékoli odezvy
- Šla na večírek, kde se seznámila se dvěma bratry. Ona se líbila jim, oni se líbili jí. Nechtěla znát jejich jména. Tančili spolu, povídali si a flirtovali. Později byli v pokoji bratrů. Ležela nahá na podložkách z ovčí kůže. Nechala se líbat na krk, rty... pak je zarazila. Cítila se jako kurva - špatná kurva.
- Cestou domů se zastavila
- Přemýšlela o životě - proč se narodila, komu štěstí přinesla a komu ho vzala
- Cítila se nahá, i když na sobě měla teplé oblečení
- Nechtěla se ptát, kam půjdeš, co uděláš, protože ozvěna by byla - nemáš kam jít, dělej si co chceš
- Proč dokázala unést smtr rodičů, ale nedokázala se posadit jako žebrák u cesty?
- Vyšlo slunce a Dita udělala krok k okraji
- Pozdějí udělala další krok - tam už ale nic nebylo a ona padala a padala...
- Cítila kameny, na které padala. Slyšela hlasy - volal jí někdo? Volala ona na někoho? To už se nedozví...
- Ditě Saxové přišel dopis z Lublaňské. Ale ten odešel nerozbalený zase zpátky, protože adresátka už tam nebyla...

Tahle knížka byla napsaná hezky a dobře se mi četla. Opravdu neměla žádný příběh, kniha byla poskládána z Ditiných vzpomínek a myšlenek. Jednotlivé děje se proplétaly, nenavazovaly na sebe, ani nedávaly žádnou souvislost. Příběhy byly smutné, ponuré, temné. Dita Saxová neměla jednoduchý život. Přežila tři koncetrační tábory, ale na světě byla sama - bez jakýchkoli pžíbuzných. Nikdo ji nechápal, nikdo nevěděl, čím si prošla. Myslím si, že ona celou dobu hledala samu sebe, ale pak si uvědomila, že už ji najít nemůže...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vaness . | Web | 29. dubna 2013 v 16:36 | Reagovat

To motto je pravdivý !

Někdy je lepší když knížka nemá určenej děj ;)

2 wonderlanbitch | 29. dubna 2013 v 18:49 | Reagovat

Určitě  si jpřečtu:)

3 Kath♥(Horalka) | E-mail | Web | 29. dubna 2013 v 21:36 | Reagovat

[1]: Taky si myslím, že je to motto pravdivé :) A mně se čte knížka líp, když má děj :)
[2]: Dobře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama